Island - ledová tvář s ohnivým srdcem

„Dublin, ačkoliv je to mnohem horší lokalita než Londýn, není tak zlý jako Island“, Samuel Johnson (1709-1784)

Text a fotografie chráněny autorskými právy. Reprodukce pouze se svolením autora (c) František Štaud (pro magazín Koktejl, březen 2009)
Další fotografie z Islandu  


Při prvním pohledu, ještě za oknem letadla, působí Island jako poušť v oceánu. Jako monochromatická placka černého čediče a bílých ledovců, země sněhu, popela a lávových polí. Není se co divit, že americkým kosmonautům poskytl ideální podmínky pro simulaci chůze na měsíci a že se o něm anglický literát Johnson vyjádřil s takovým despektem. Teprve při bližším prozkoumání nabídne Island několik barevných rozptýlení v černobílém zátiší: sytě zelené pastviny v údolích, žluté kužele dýmajících fumarol, pestrobarevnou duhu nad hřmícími vodopády nebo rudé zobáky roztomilých (ale jinak černobílých) papuchalků.

Ledovcové jezírko Jokulsarlon, Island

Ostrov byl vytvořen pohybem litosférických desek a sérií sopečných erupcí. Z geologického hlediska je Island velmi mladá země; kdyby se dějiny Země odehrávaly během jednoho roku, Island by se formoval na Silvestra před půlnocí, a vlastně se stále formuje. Ostrov byl zpočátku objevován irskými mnichy vedenými svatým Brendanem v 6. století. K systematickému obydlování však dochází až koncem 9. století dobyvačnými Vikingy z norského severu, kteří Islandu vtiskli genetický základ - pro lidi i pro koně. Ač geologické batole, Island se může pyšnit nejstarším demokratickým parlamentem, Alting, z roku 930.

Modrá laguna, Island
 

Island je místem, kde se potkává evropská a americká litosférická deska, se všemi sopečnými a geotermálními následky, které to s sebou přináší. Přestože je zavěšený na severním polárním kruhu, subpolární klima ostrova je ohříváno Golfským proudem, geotermálními prameny a tu a tam sopečnými výbuchy. Island je dodnes jedním z nejaktivnějších sopečných regionů světa, otevřenou učebnicí všem vulkanologům. Najdeme tu lávové vyvřeliny, solfatáry, fumaroly, mofety, sopky mnoha tvarů a typů, stratovulkány, sopky lávové, struskové, bahenní, štítové, puklinové i lineární, jejichž erupce podél riftů za sebou zanechávají hluboká údolí. Z dvou stovek sopek je dnes 30 stále aktivních.

Více než 10 procent ostrova je pokryto ledovci. Téměř všechny leží v blízkosti, nebo přímo na vrcholku aktivních sopek a symboly Islandu, tedy oheň a led, zde tak žijí v nepravděpodobné symbióze. Největším ledovcem Islandu je Vatna, který s rozlohou 8000 km2 a mocnosti až 900 metrů přikrývá vulkanický systém několika aktivních sopek. Islandské ledovce si vytvářejí vlastní klima, zpravidla ještě deštivější, než je už tak deštivý průměr ostrova. Pod splazem Breidamerkur, u ledovcového jezírka Jökulsárlón, mám neobvyklé štěstí na slunečný den zakončený neopakovatelným soumrakem. Magické bílé ticho ledovce přerušuje pouze telení, odlamování ker padajících do vln jezírka. Dlouho do noci pozoruji defilé obrovských neforemných kusů křišťálového ledovce, jak v naprosté tichosti, smířeni s osudem, odplouvají roztát do blízkého oceánu. Je už pozdě stavět stan nebo shánět nocležiště, stelu si na přední sedačce offroadu a za zvuků praskajícího ledovce a ve světle polární noci usínám v nejkrásnější ložnici světa.

Skalní útvary na pobřeží Dyrholaey, Island
  
Černý čedičový písek na pláži Dyrholaey, Island
 

Fosforeskující voda Modré Laguny vábí k prohřátí hned po příletu na letiště - co na tom, že je to vlastně odpadní voda z blízké elektrárny Svartsengi. Podobné, a možná i romantičtější termální koupele najdete i na druhé straně ostrova, v oblasti jezera Mývatn. Zde se můžete smočit v horké vodě méně navštěvovaných lázní, nebo jen tak vlézt do průrvy tektonického zlomu, nechat si cévy dilatovat horkou vodou a hlavu ochlazovat sněhovými vločkami. Horké prameny, vyvěrající na zemský povrch na 250 místech ostrova, cirkulují jako voda v ústředním topení - na zemském povrchu se ochladí, poté klesá puklinami do nitra Země až k žhavému zdroji, kde se opět zahřeje a rozpálená, až na bod varu, stoupá opět na povrch. Islanďanům se podařilo tuto energii zkrotit a více než 700 horkých vřídel na ostrově dnes vytápějí tři domácnosti ze čtyř.
Slavný Geysir, po němž jsou pojmenovány všechny gejzíry světa, vybuchuje jen zřídkakdy. Jeho aktivitu ale převzal nedaleký Strokkur, který se co deset minut nadechne, a do výšky vyfoukne sloupec vody, na obdiv všech kolemstojících. Velkolepá podívaná z útrob přetopeného kotle.

 

Islandský poník
 
Papuchalk
 

Islandské vodopády jsou jedním z hlavních lákadel pro turisty a fotografy; je jich tu hned několik desítek. Nezkrotné vodní toky průzračné vody a libozvučných jmen, Leirá, Hvítá, Grímsá nebo Fossá, brázdí náhorní plošinu Islandu, než se zlomí k sebevražednému skoku z ostrého útesu. Ve hřmícím kouři ještě namaluje pestrou duhu, než zmizí v kataraktech pod vodopádem. Pod vodní stěnou si člověk připadá úplně malinký.  

Moderní kostel v Stykkisolmur, poloostrov Snaefellsnes, Island
 
Cesta do nebe, poloostrov Snaefellsnes, Island
  

Island je charismatickým místem všem dobrodruhům, cestovatelům a fotografům pro realizaci klukovských snů. Okruh kolem ostrova měří přes 1300 km a je jedno, vydáte-li se po něm ve směru, či proti, hodinových ručiček; tachometr vám jistě naměří kilometrů mnohem více. Mně se po desetidenním kroužení zastavil na více než 4000 km.

Vodopád Seljalandsfoss, Island
 

 

Dvojice pod vodopádem Skogafoss, Island
   

Gramotnost, průměrná délka života, sociální jistoty - v těchto parametrech patří Island na špičku statistických tabulek. S těmito údaji v hlavě a s nádhernou, večerním sluncem zalitou krajinou promítající se za okny automobilu Island nepůsobí jako nic bezvýznamnějšího než slavná Utopie Thomase Morea. Ale abych nebyl nekritický, Island vede světové, či alespoň evropské tabulky i v několika nechvalných oblastech - rozvodovost, potraty, četnost výskytu prsního nádoru ... a když mě za horským průsmykem v severní části ostrova bez výstrahy přepadne sněhová vánice, krajina se lusknutím prstu změní v konec světa, v Pythéovu Ultima Thule. Island má tolik tváří, kolik se zde za den vystřídá druhů počasí. Nespočet. Možná i proto je Island na prvním místě Organizace Spojených Národů, pokud jde o spokojenost obyvatel, Samuelu Johnsonovi navzdory.

 

Krajina západních fjordů, Island

Article comments:

15.12.2010 (18:00) icon Nikola:

Prosím vás píšu seminární práci o islandských sopkách,ale nemám ponětí kolik tam je sopek a jaké sou nejvýznamější...prosím pomozte mi

14.04.2010 (20:28) icon Sarah:

Já se musí učit Czech Republic.......... Jinak já nerozumět vám českým lidé........... Tak mi určitě vy pomoct ubohé Sarah......... Please..............

14.04.2010 (20:26) icon Sarah:

I from USA.Já umět jen mít málo Czech Republic....................

14.04.2010 (19:25) icon Sarah:

Is beatiful pictures...............

05.09.2009 (21:58) icon Frantisek Staud:

Zkuste internetovou stranku timeanddate.com - tam Vam urcite poradi :o) Pro Rejkavik na zari to vypada na vychod slunce kolem 7:30 a zapad kolem osme: http://www.timeanddate.com/worldclock/astronomy.html?n=211

01.09.2009 (13:38) icon Filozof:

Netušíte prosím, jak a kde najít info o tom, jak dlohý je na Islansu den a noc kolem 25. září? Děkuji

22.04.2009 (21:00) icon František Štaud:

Ne, domnívám se, že na Islandu nežije.

18.04.2009 (19:08) icon Tarka:

Píšu o Islandu referát a tak bych potřebovala vědět jestli na Islandu žije vlk polárni.

Přidat komentář:
Jméno: *
E-mail: 
Vzkaz: *
Napsáno a zbývá    znaků
Opište kód z obrázku: *

close
Continent:
Country:
Destination:

Choose your location:

World Map
Close map