Huangshan neboli Žluté Hory, Čína

Čínská vysokohorská turistika ctí poměrně přímočarou logiku: „Pokud jste navštívili pět posvátných hor Číny, tedy Taishan, Huashan, Songshan, Hengshan nan a Hengshan bei, už se nemusíte plahočit k žádnému jinému vrcholu na celém širém světě. A pokud zhlédnete Žluté hory, nemusíte už vidět ani žádnou z těchto pěti posvátných hor“. Itinerář cestovatelů po Číně by tedy měl jednoznačně začínat právě v oblasti rozeklaných vrcholů, bezedných údolí, hřmících vodopádů a zkroucených borovic.

Text a fotografie chráněny autorskými právy. Reprodukce pouze se svolením autora (c) František Štaud


  „... vrchol za vrcholem zahrazují oblohu,
Krajina žlutých hor, Čínato je to místo,
kde na tebe jednoho dne zavolám
přes most,
jenž jak duha klene se přes dva útesy."

Li Bai (701-762), čínský básník dynastie Tang

Když se před stovkami milionů let v oblasti východní Číny zahýbala zemská kůra, nikdo netušil, že vzniká místo podmanivé krásy, která bude na věky inspirovat múzy všech uměleckých směrů a lákat statisíce návštěvníků ročně. Výše uvedené rčení o vysokohorských prioritách, proklamované uznávaným cestovatelem čínského středověku, Xu Xiake, se silně vžilo do čínského podvědomí a vypovídá o jedinečnosti s jakou jsou Žluté hory v této asijské velmoci vnímány. Mezinárodního uznání se oblasti dostalo v roce 1990, kdy byla zapsána do seznamu UNESCO.
Žluté hory, neboli Huangshan, je relativně malé území na jihu provincie Anhui, kde se na ploše asi 150-ti kilometrů čtverečních k nebesům vzpíná na 70 malebných granitových štítů. Za deštivého počasí se kontury hor vynořují z oparu jako přeludy, za slunečního svitu odhalují svoji majestátnost v plné kráse. Hory mění svoji tvář s každým převalením mlhy, s každou kapkou deště, s denní dobou i ročním obdobím. Zjara je vše nové a čerstvé, myriáda barevných květin zbarví svahy hor a po údolích se rozlije jejich omamná vůně, vodopády se k prasknutí naplní hřmící vodou; v létě svahy hor přikryje sytě zelená deka mechů a kapradin, černá bouře se jako mávnutím proutku promění v blankytně modrou oblohu a večerní slunce do ruda rozpálí vrcholky hor - jeden po druhém; podzim oblékne horská úbočí do tmavě červené barvy javorů a pavučiny v jehličí se třpytí s ranní rosou; konečně v zimě se hory promění v křišťálový palác, v bělavé království mrazu, ledu, zmrzlých vodopádů a borovic se stříbrnou námrazou. Fantastické skály porostlé groteskními borovicemi, oblaka táhnoucí se až za horizont, horké prameny na rozpuštění únavy - to jsou hlavní atributy a turistická lákadla Žlutých hor.

 

Krajina Žlutých hor, ČínaČtvero poznávacích znamení
Huangshan vměstnává do jediného, relativně malého celku překrásnou scenerii všech tvarů, barev a forem. Světového věhlasu se těmto horám dostalo díky takzvaným čtyřem zázrakům:
Prvním jsou fantaskní borovice vyrůstající, osudu navzdory, na hřbetech holých skal. Jejich věk nezřídka přesahuje sto let. Borovice pokřivených tvarů, které v těžkých klimatických podmínkách a v nedostatku půdy rostou velmi pomalu a dosahují velikosti maximálně několika metrů, ztělesňují nezdolnou houževnatost a životní sílu. Jejich kořeny se zavrtávají hluboko do skály a několikanásobně přesahují velikost koruny - jen díky tomu může strom odolávat nešvarům počasí, sněhu, dešti a větrným poryvům. Možná i proto si žlutohorské borovice vysloužily lyricky znějící jména - Fénixova borovice na Nebeském oceánu, Šachovnicová borovice na kamenném mostě Pyngtian, Podušková borovice v Lotusovém údolí, borovice černého tygra, Moře zkoumající či Hosty vítající borovice.

Druhým místním zázrakem jsou bizarní kameny, hory a skály které podněcují fantazii všech návštěvníků - zubaté vrcholy čnící k nebi, skalní útesy padající až na samé dno údolí, absurdně formované kameny a skály impozantních tvarů. Některé připomínají lidské bytosti, některé ptáky a zvířata. A každý kamen samozřejmě doprovází nějaká legenda. Třeba ta o "Nebeských střevících a botách", které tu ve spěchu zanechali nešťastní milenci, Tai Quing a Miao Zhen, když se rozhodli svoje trápení ukončit skokem do moře mraků pod nimi. Jak šel čas, střevíce zkameněly a staly se symbolem věčné lásky. Stejně jako borovice, i skály a Krajina Žlutých hor, Čínakameny si ve Žlutých horách vysloužily pohádkově znějící jména - Lví vrchol, Opice zírající na moře nebo Letící skála. „Nádherná krajina", nechal se při návštěvě Huangshan slyšet nechvalně známý předák Mao Cetung, jehož slova jsou dodnes zvěčněna na vrcholku Nefritové zástěny.

Třetím ze zázraků Žlutých hor je právě místo, kam nešťastní Tai a Miao skočili - tedy moře mraků. Pokud se vám podaří vystoupit na Lotusový vrchol, Zářivý vrchol či další dostatečně vysoký pahorek a máte štěstí na počasí, ocitnete se nad vrstvou mraků, které pod vámi vypadají jako nedozírná hladina skutečného moře. Ve Žlutých horách tento úkaz nabývá dalšího rozměru a unikátnosti právě díky ostrým vrcholkům skal, jež vrstvu oblak bezcitně propichují. Za bezvětří zformují mraky zrcadlově hladkou plochu; s větrem se zvednou bílé vlny, za nimiž se tmavé masívy žuly schovávají a znovuobjevují, jako by se koupaly v rozbouřeném oceánu. Černá a bílá se před očima míhají jako jing a jang.

Čtvrtým proklamovaným atributem Žlutých hor jsou horké prameny, které si po celý rok udržují konstantní teplotu 42 stupňů Celsia. Lázně nedaleko vstupu do komplexu Huangshan se mi stávají vítaným místem k ponoření, relaxaci svalů i mysli a ke smytí únavy po několikadenním putování horami. Podle legendy se tu praotec čínského národa, Žlutý vládce - Huang Di, vydržel koupat 49 dní předtím, než vstoupil do nebes a stal se nesmrtelným.

 

Spatřit slunce a usnout
„Až na vrch vystoupáš s nadějí,
jako holí srazí tě zklamání
zpět dolů do údolí"

čínské přísloví

Východ slunce nad Žlutými horami

Specifickým, a poněkud nevšedním fenoménem je ve Žlutých horách, tak jako v horách dalších asijských zemí, východ slunce. Tedy pozorování tohoto úkazu v nekřesťansky časnou hodinu z nekřesťansky strmého kopce. Ignorovat tuto masovou zábavu, či úchylku, chcete-li, však nelze ani zde, v Huangshan. Turisté ubytovaní v horských chatách a hotelích, všichni do jednoho, jako jeden muž vstávají před čtvrtou hodinou ranní, a vydávají se na hodinový výstup na vrcholek zaručující ojedinělý výhled. Jako v mrákotách následuji dav, který s nezměrným odhodláním, v dešti, v mlze, v pláštěnkách, a s mizivou šancí zahlédnout byť jen jediný paprsek vycházejícího slunce, stoupá k vrcholu. A další dny znovu a znovu. Na druhý pokus mi štěstěna nastavuje vlídnější tvář. Východ slunce je objednán na pět hodin a deset minut a netrpělivě očekáván zástupem čínských turistů. Toužebné vzdechy přihlížejících - jak z milostného aktu béčkového filmu - dávají tušit blížící se vyvrcholení. V pět jedenáct slunce pohladí rozespalé oči dychtivých turistů, ti naposled povzdechnou v nepředstíraném údivu a vyčerpáni ranním dobrodružstvím se vydávají zpět do ještě nevychladnutých lůžek. Hra barev, tvarů a stínů, která bezprostředně následuje oranžovou kouli jim zůstává utajena.

 

Turistika na uzdě
Žluté hory, ČínaHory se staly domovem mnoha vzácných organismů a vedle romantiků si ve Žlutých horách najdou svůj ráj i botanici, zoo-, ornito-, entomo- i další logové. Kromě staletých borovic, mnoha kapradin, kafrovníků, azalek, kamélií, lilií a orchidejí zde najdeme i na tři sta druhů živočichů.
„.... a vyber si cestu skrz provoněné křovisko, přes prameny a brody..." láká nás do Žlutých hor ve své básni Li Bai, věhlasný čínský umělec osmého století. Dnešní realita je však, pokud jde o pohyb v horách a výběr cesty, poněkud méně romantická. Huangshan navštíví tisíce turistů denně a jejich kroky je nutno, v zájmu ochrany prostředí, striktně regulovat. Z tohoto důvodu jsou Žluté hory protkány desítkami kilometrů kamenných chodníků, cest, řetězů, zábradlí a do skal vytesaných nebo vybetonovaných schodišť. Tento systém na jednu stranu omezuje volný pohyb po krajině, na druhou stranu zpřístupňuje místa, která by jinak byla dostupná pouze pro expediční horolezecké výpravy. Nutno dodat, že veškeré vybetonované stezky jsou navrženy nanejvýš citlivě, v harmonii s přírodou; betonové pilíře mají tvar i barvu lesních kmenů, chodníky jsou často ve stylu napodobenin dřevěných prken, chvíli březových, chvíli borových, stejně tak i zábradlí nad roklemi. Je neuvěřitelné, jakým způsobem se správcům parku daří držet návaly příslovečně neukázněných čínských turistů na uzdě. V celém areálu platí zákaz kouření (kouřit se smí pouze v hotelích), na zemi za celou dobu mého pobytu nenacházím jediný cigaretový nedopalek, plastovou láhev či odpadek, kterých se jinde v Číně, ať ve městech nebo v přírodních parcích, povaluje požehnaně. Výskyt ohrožených rostlinných a živočišných druhů přinutil správu parku oplotit některé oblasti hor a znemožnit tak turistům přístup na některé z vrcholků.

 

Nosič ve Žlutých horách, ČínaKaravany Žlutých hor
Logistika je v celém komplexu Žlutých hor rovněž vyřešena zcela v dokonalém souladu s přírodou. Přísun jídla, pití a dalších pochutin stejně jako odnos odpadků tu zajišťují vytrénovaní nosiči s bambusovou tyčí přes ramena. Jak velbloudi v karavanách táhnou do kopce nesmírné břemeno, chvíli odpočinou na kamenném schodu a pokračují dál. Na jednom konci bambusové tyče napočítám čtyřiadvacet lahví dvoulitrové Coca Coly, na druhém se houpe čtyřiadvacet lahví Spritu o stejném objemu. Nosiči na stezkách užívají výsady absolutní přednosti v jízdě; stačí trochu heknout a davy se rozestupují jak moře před holí Mojžíšovou, stačí křiknout a turisté skáčí do křovin. Ačkoliv disponují postavou žáků druhého stupně základní školy, že se nejedná o sezónní brigádníky dokazují propracované svaly na nohou, jež se zdají tvrdší než skály Žlutých hor.

 

Nad západním mořem klid
Zadní moře, Severní moře, Východní a Západní moře - tak jsou pojmenovány lokality, v nichž lze pozorovat moře mraků. Jsou to tedy oblasti často navštěvované a pohříchu lidmi přeplněné. Žluté hory, ČínaNedávno však byla zpřístupněna nová cesta fantastickým západním kaňonem podél Západního moře. Sedmikilometrová cesta vede dech-beroucími sceneriemi po stěnách skal prudce až na samé dno kaňonu, aby se po stejně příkrých svazích šplhala zpět k vrcholkům Huangshanu. Některé úseky jsou stále ve výstavbě s omezeným provozem a cesta je tudíž, narozdíl od jiných míst Žlutých hor, prosta čínských turistů a jejich neustálého pokřikování. Těch pár návštěvníků, kteří se sem vydají, postupují povětšinou nalepeni tváří na žulovou stěnu, s obavou podívat se do stametrové rokle pod sebou. I otrlejším se tu zachvějí kolena.
S každým krokem se mi po čele rozbíhá další kapka potu a s každým pohledem do údolí projíždí páteří mrazivý záchvěv, ticho protíná pouze skřípění cikád. Nadýchaná mlha se zvolna převaluje jak závoj nejjemnějšího hedvábí a poodhaluje kulisy černých skal, borovice jakoby stižené křivicí se neohroženě sklánějí do bezedných strží. A když ztichne i ta poslední cikáda, nad údolím se rozhostí ticho tak hluboké, že slyším jak větve jehličnanů rozčesávají mlhu do jemných hedvábných vláken.

 

Zavodnění tvaru tura
Vstupní a výstupní branou oblasti Huangshan je město Tunxi. Před cestou do hor nabízí turistům Rolník z vesnice Hongcunmožnost nakoupit zásoby jídla a pití - ne že by v samotných horách nebylo k sehnání, ceny jsou však stejně vysoké jako vrcholky skal - cestou zpět se turisté v Tunxi, kterému dnes nikdo neřekne jinak než Huangshan, zastaví, aby ve staré čtvrti probloumali poslední odpoledne před odletem, povečeřeli typickou kulinařinu provincie Anhui a na památku naplnili batožinu suvenýry od drahocenných tušových maleb po bezcenné cetky.
Relativně málo turistů navštíví cestou do Huangshan dvě starobylé vesnice, Xidi a Hongcun, na samém úpatí hor. Obě přitom mají co nabídnout, mimo jiné zajímavou ukázku tradiční architektury provincie Anhui. Vesnice Xidi a Hongcun jsou grafické ukázky lidských osídlení budovaných feudálními obchodníky před stovkami let. Jejich neobvykle zachovalé ulice, architektura, dekorace a dřevěné rezidence odrážejí sociální a ekonomické poměry starodávné Číny, pro což byly v roce 2000 obě zařazeny do Seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Asi hodinu cesty autobusem ze Žlutých hor se nachází vesnice Xidi s více než 100 zachovalými dřevěnými rezidencemi z období dynastií Ming (1368-1644) a Qing (1644-1911). Čínský chlapec v historickém centru TunxiNejstarší rezidence tu stojí přes 600 let. Po projití masivním kamenným Guvernérským obloukem - jakousi vstupní branou do vesnice - bezcílně bloumám po kočičích hlavách prastarých uliček, přeskakuji kanály a strouhy, vyhýbám se s oslíky zapřaženými do povozu, hlavu skláním pod rozvěšeným prádlem a nemohu se ubránit dojmu, že jsem vstoupil do středověkého obrazu. Cihlová výzdoba, mramorové zárubně a kombinace dřeva i kamene - to jsou typické rysy zdejších obydlí.
Ještě delší historii než Xidi má nedaleká vesnice Hongcun, vystavěná v období dynastie Song (960-1279). Ve vesnici je dnes možno obdivovat na 140 rezidencí, jejichž typickými rysy jsou opět mramorové zárubně, černé tašky na střechách, rudé lampy, elaborované dřevěné vyřezávky a vznešené brány. V ulicích je ticho a klid, tu a tam si hrají malé děti, na stoličkách sedí malíři a štětcem se snaží zachytit tvary a barvy nezvyklé architektury. Podle legendy sužovaly město ve 14. století požáry a lidé požádali mistra fung shei o radu. Ať už to byl selský rozum nebo znalost bioniky, mistr navrhl sofistikovaný umělý vodní systém reservoárů, kanálů a aquaduktů - to vše ve tvaru buvola - který po staletí sloužil v boji s požáry i k zavlažování. Dodnes protéká voda strouhami podél dveří všech obytných domů až do jezírka na jihu vesnice a jakoby na hladině odnášela spěch a nervozitu tolik přítomnou v okolním světě. Malebnou architekturu a poklidnou atmosféru Hongcunu využil čínský režisér Ang Lee k vytvoření kulis pro jeho historický epos o krčícím se tygrovi a schovaném drakovi.

Architektura vesnice Xidi

Zmiňovaní básník Li Bai či cestovatel Xu Xiake nebyli jediní, kdo krásu Huangshan opěvovali ve svojí tvorbě. Právě naopak, imaginární krajina jako z Tolkienovy trilogie inspiruje bezpočet umělců, básníků, malířů či pěvců po mnohá staletí. Jenom básní o Žlutých horách bylo napočítáno na dvě desítky tisíc, černobílých tušových maleb zachycujících v jednoduché dokonalosti hory, skály a vodopády Huangshan by se nikdo nedopočítal. Ti, kdo se do Žlutých hor nikdy nevypraví tak mohou čerpat jejich atmosféru alespoň z uměleckých děl. Ti, kteří vábení hor podlehnou je budou opouštět se stejnými pocity jako Xu Xiake, v jehož deníku můžeme číst: „Po zlezení Žlutých hor člověk ztrácí touhu zdolávat další vrcholy. Putování se blíží ke konci".


PRAKTICKÉ INFORMACE

ATRAKCE
Ancient street (Lao jie) v Tunxi na západě města: mnohé z domků lemujících starou ulici pocházejí z období dynastie Song (960-1279). Přízemí všech stavení bylo přetvořeno buď na restaurace nebo na prodejny suvenýrů. Ancient street je příhodné místo pro zakoupení hodnotných tušových kreseb, bambusových zástěn, dřevěných sošek jako i předražených kýčů. Některé obchody se specializují na tradiční lokální produkty, čaje, nefritové sošky, tradiční čínskou medicínu. Unikátním suvenýrem jsou velké lahve vína s hady uvnitř. Žluté hory, Čína

Chengovy tři panské domy: nedaleko Ancient street se nachází dobře zachovaný exemplář městské architektury z období dynastie Ming, vystavěné bohatým kupcem. Vysoké stěny a dřevěné rámy jsou typické pro starobylé domy v Anhui.

UBYTOVÁNÍ
Tunxi nabízí množství ubikací od relativně levného Youth Hostelu (140 RMB/noc) po luxusní mnohahvězdičková zařízení. Doporučujeme Media Hotel Tunxi hned u letiště (400-700 RMB za dvojlůžko). Adresa: No.6 Airport Avenue Tunxi, Huangshan 245000. Pohodlným hotelem přímo v Tunxi je Huangshan Jingwei Hotel v ceně 500 RMB za dvojlůžkový pokoj. Adresa: 18 Qianyan Bei Lu, telefon: 2345188. Luxusu pěti hvězdiček si lze dopřát v Huangshan International Hotelu za asi 600-1000 RMB za dvoulůžkový pokoj. Adresa: No. 31 Huashan Road, Tunxi, Huangshan, China, 245000

Pokud jde o ubytování přímo ve Žlutých horách, k dispozici je tu hned několik hotelů. Ceny v hlavní sezóně (červenec, srpen) odpovídají nadmořské výšce a za prostý pokoj bez okna zde zaplatíme stejně jako za čtyři hvězdičky v Šanghaji. Nejpřístupnější hotely jsou: Beihai hotel - 20 minut od stanice lanovky "Cloud Valley" (tel.: 5582555), dvoulůžkové pokoje začínají na 1200 RMB; asi dva kilometry na západ Beihai je hotel Xihai (tel.: 5588888), kde dvoulůžkový pokoj přijde na 1000 RMB a více; jednou z mála možností u Západních schodů je Yupinglou hotel (tel.: 5582288) kousek od stanice lanovky "Yuping" ve výšce 1716 metrů nad mořem. Cena za noc ve dvoulůžkovém pokoji je opět od 1000 RMB výše.

RESTAURACEŽluté hory, Čína
Autentický zážitek lokálního stravování turistům připraví stánky kolem nádraží (podél ulice Hehua Lu), v Ancient street nebo na ranním trhu. Výběr je tu velmi pestrý, od klasických knedlíků a nudlí po tzv. páchnoucí tofu nebo pochutiny z žab. Jídlo je tu vždy levné, většinou bezpečné. Pokud upřednostňujete intimnější atmosféru, příjemné posezení nabízí množství tradičních restaurací poblíž Ancient street. Vyhlášenou restaurací nabízející lokální pochutiny provincie Anhui je Laojie Diyi Lou, číslo 247 přímo na Ancient street v Tunxi.
Přímo v horách se rovněž nacházejí potravinové stánky (poněkud předražené), kvalitní teplé jídlo si lze dopřát v některém z hotelů uvedených v sekci "Ubytování".

VYPLATÍ SE VĚDĚT
Víza a vstupní podmínky: Pro cestu do Číny je nutný cestovní pas s platností o 180 dnů delší než je předpokládaná doba pobytu, pro občany České republiky platí vízová povinnost. Vízum vydává zastupitelský úřad ČLR, který sídlí na adrese Pelléova 18, Praha 6 (tel.: 233028888, fax: 233028845).

Časový posun: SEČ + 6 hodin v době letního času, + 7 hodin v době zimního času.

Kdy vyrazit: Žluté hory jsou vhodné k cestování po celý rok (viz článek). Nejvhodnějším obdobím je jaro nebo podzim, kdy hory sužuje menší množství srážek a nižší počet turistů než v červenci a srpnu.

Klima Žlutých hor: Léto v horách není tak horké a zima tak studená jako v přilehlých oblastech; průměrné teploty v lednu jsou -3,1°C, červenci potom 17,7°C. Klimatické podmínky jsou monzunové, se sedmdesáti procentní průměrnou roční vlhkostí a dvaapůl metry srážek (jak vlhkost, tak srážky kulminují v červenci). Mlhy jsou rovněž poměrně časté, téměř 260 dní v roce. Sníh padá 158 dní v roce. Žluté hory, Čína

Jak se sem dostat: Nejrychlejší alternativou je letecky ze Šanghaje nebo Hongkongu do Tunxi, let trvá 1-2 hodiny. Levnější, ale mnohem pomalejší a únavnější variantou je noční vlak nebo autobus (8-10 hodin ze Šanghaje). V Tunxi doporučujeme strávit jednu noc a doplnit zásoby na cestu do hor. Z Tunxi do Žlutých hor nás zaveze minibus od vlakového nádraží. Minibusy operují od časného rána a vyjíždí ne podle jízdního řádu nýbrž až když je vozidlo naplněno pasažéry z více než 120%. Cesta trvá asi hodinu a půl a neměla by stát více než 15 RMB. Konečnou stanicí je Tangkou, odkud budeme pokračovat taxíkem nebo dalším autobusem (10 RMB) k tzv. Východním nebo Západním schodům.
Vstup do Žlutých hor stojí, v závislosti na sezóně, 100-200 RMB, máte-li studentskou nebo učitelskou kartu, dostanete 50% slevu. Na vrcholek hor můžete vystoupat buď po svých (2-4 hodiny po Východních schodech), nebo lanovkou (8 minut, plus 3 hodiny čekání ve frontě). Lanovky jsou v areálu tři a všechny účtují stejně, tedy 65 RMB za jednu cestu.

Itinerář: Návštěvu Žlutých hor lze absolvovat jako jednodenní výlet z Tunxi nebo mnohadenní pobyt přímo v horách. Pro důkladnější prozkoumání Žlutých hor doporučujeme zůstat v horách alespoň tři dny. Výstup k vrcholkům je nejlépe absolvovat z východní strany, buď po schodech nebo lanovkou, první noc strávit v oblasti Beihai, další den prozkoumat oblast Xihai a absolvovat úchvatnou cestu západním kaňonem. Druhou noc můžete strávit v hotelu Yuping a hory opustit západní cestou - opět se tu nabízejí příkré schody nebo lanová dráha. Jeden den z pobytu v provincii Anhui věnujte návštěvě vesnic Xidi a Hongcun.

Žluté hory, Čína

Article comments:

09.02.2017 (03:57) icon Anthonymes:

As you will inevitably learn on your path to losing weight, effective weight loss is not only about watching what you eat, but much more about changing your lifestyle. This means changing your habits and how you approach your day-to-day life. Read this information to help you throughout the process.

31.03.2010 (21:11) icon Frantisek Staud:

Novinarsky prukaz jsem s sebou sice mel, ale v Cine obecne neni dobre se jim prilis ohanet. ISIC/ITIC jsou bezpecnejsi.

15.03.2010 (22:32) icon hrabal:

Nevíte někdo zda tam akceptují slevu na novinářské prukazy, resp. jinde v Cine (Xian, Datong atd.) ???

17.02.2010 (23:17) icon Frantisek Staud:

O zadne dire nevim - podarilo se mi usmlouvat cenu na ITIC tak jsem zadnou ani nehledal :o)

16.02.2010 (23:16) icon didrak:

mela by tam být díra v plotě o rozměrech 0.8 x 1m, kterou se dá vniknout do oblasti Žlutých hor bez placení. (Prý se nachází 100m vpravo a 50m nahoru za policejní stanicí u východních schodů), víte o ní ??

Přidat komentář:
Jméno: *
E-mail: 
Vzkaz: *
Napsáno a zbývá    znaků
Opište kód z obrázku: *

close
Continent:
Country:
Destination:

Choose your location:

World Map
Close map